Digitální nomádství díl 2: Kam se vypravit?

Podle mě je nejlepší destinací pro digitální nomády jihovýchodní Asie. Je tu krásně a je tu levno. Problém může být snad jen rozdíl časových zón a délka víz. Základní turistická víza tu totiž jsou většinou jen na jeden měsíc.

Ve většině zemích se ale víza dají prodloužit. V Kambodži šlo prodloužit pobyt o další měsíc (celkem maximálně 60 dní), na Bali lze 30ti denní víza také o prodloužit o další měsíc. V Thajsku můžete být aktuálně 45 dní a o dalších 45 dní lze pobyt prodloužit. Ale například ve Vietnamu lze na evisa získat povolení k pobytu jen na 30 dní, bez možnosti prodloužení. Vietnamská vláda ale aktuálně diskutuje o prodloužení 30 denní lhůty na 90 dní.

Na druhou stranu na Srí Lance jsme po příletu dokonce dostali razítko na šest měsíců … (pravidla pro vstup do jednotlivých zemí se mohou měnit a proto nespoléhejte na to, co jste kde slyšeli, ale vždy si ověřujte aktuální informace).

Časté přesuny jsou jedna z věcí kterou na našem životním stylu trošku hůř snáším. Né, že bych se netěšila na nová místa a nové zážitky, ale dát všechny naše věci dokupy, naplánovat cestu, vybrat bydlení … je toho všeho vždycky trochu moc. Nejvíce mi vyhovuje když jsme na jednom místě dva až tři týdny. Což v zemích s velkou rozlohou, kde jsme poprvé, chceme toho spoustu vidět, ale máme na to málo času, protože zároveň potřebujeme pracovat a být občas v klidu, je trošku složité zkombinovat. Naše další destinace je proto Bali, kde už jsme jednou byli, a kde díky tomu dokážeme najít větší vnitřní klid a ukotvíme se na jednom místě, odkud budeme podnikat menší jen menší víkendové výlety.

Jako digitální nomádi jsme procestovali také velkou část Střední Ameriky (Tom pracoval pro firmu ze Spojených států a tak mu vyhovovalo, že jsme ve stejné, nebo alespoň podobné časové zóně jako jeho kolegové). V zemích kde jsme byli (Kostarika, Panama a Nicaragua) jsou základní turistická víza na tři měsíce, což je perfektní doba na to zemi procestovat a zároveň být v klidu a mít dost času na práci.

Digitální nomádství v Evropě má tu výhodu, že jste v relativně podobné kultuře, blízko rodné zemi a nemusíte řešit víza, na druhou stranu je život v Evropě několikanásobně dražší.

Důležitá otázka - kam se vydat?

Vždycky samozřejmě záleží na tom, kam vás to táhne, kam se chcete podívat. Jestli chcete žít na pobřeží a surfovat, nebo mít blízko do hor, nebo do džungle … jaké jídlo vám chutná …

Pro nás bylo ze začátku jasným tahounem hledání nejlepších vln. Tom si vyzkoušel na Madeiře surfování a pak jsme další tři roky měli kompas nastavený na surfařskou sezónu.

Teď hledáme klid a čistou přírodu. Ideálně menší městečka, vesničky s možností výletů na kole, řeky na paddle board atd.

Pokud si chcete digitální nomádství vyzkoušet a máte ve své práci časovou flexibilitu (počítejte s posunem času +6-8 hodin) doporučuji jihovýchodní Asii. Ideálně se zkuste domluvit na workation. První dva týdny čistě dovolená a pak dovolenkové prostředí a notebook na klíně.