Laos – Zeměpis a podnebí

Školáci (Laos)
Školáci (Laos)

Laos sousedí s Thajskem, Kambodžou, Vietnamem, Čínou a Myanmarem. Topografii země dominují hory a řeky. Povrch náhorních plošin je členěn údolím Mekongu a jeho přítoky. Dvě třetiny Laosu jsou zalesněné a jen 10% země je vhodné pro zemědělství. Ve středu Laosu se rozkládá plošina Trahninh (2817 m n.m.)

Největší řekou protékající celou zemí je Mekong (Nam Khong), který tvoří přírodní hranici s Thajskem. Mekong poskytuje úrodnou zavodněnou nížinu důležitou pro zemědělství a zároveň je řeka hlavní dopravní tepnou země. V období dešťů Mekong dosahuje ve svém nejširším místě u Si Phan Donu do šířky až 14 kilometrů. Dalšími důležitými řekami jsou Nam Ou a Nam Tha.

Většina populace země je soustředěna ve vesnických oblastech zejména ve dvou úrodných údolích Mekongu poblíž Vientianne a Savannakhet. Mnoho malých horských kmenů žije v horských oblastech, často obtížně přístupných. Laos má jednu z nejnižších hustot obyvatel v Asii, kolem 18 lidí na km2.

Přes 70% země jsou hory a náhorní plošiny. Rozeklané hory dosahují v průměru 1500 m – 3000 m výšky. Nejvyšší pohoří se nacházejí v provincii Xieng Khuang, kde se nalézá také nejvyšší vrchol země Phu Bia (2820m). Severně od něj se rozkládá v nadmořské výšce 1200 m největší horské planina v zemi Xieng Khuang plateu. Členitý pás hor hraničící s Vietnamem Annamite Chain, se táhne paralelně k Mekongu po délce téměř poloviny země až na jih k planině Bolaven Plateau. Bolaven Plateau o rozloze 10 000 km2 je důležitou oblastí produkující rýži, kávu, čaj a jiné vysokohorské zemědělské plodiny.

Mapa (Laos)

Navzdory velmi rozsáhlému plošnému bombardování a použití chemických defoliantů (odlisťovačů) ve východní části země Spojenými státy během války ve Vietnamu, má Laos stále jednu z nejpůvodnějších ekologií v jihovýchodní Asii. Kolem 50 procent země pokrývá původní prales a dalších 30 procent druhotný porost. Původní džungle je nejvíce ohrožována ilegální těžbou dřeva a vypalováním lesních porostů pro stěhovavé zemědělství. Ochrana přírody je tady teprve v počátcích, v zemi se však nachází již 17 nedávno ustanovených chráněných území.

Rostlinstvo zahrnuje rozmanité druhy vyskytující se v monzunových lesích jako je týk nebo bambus. Z endemických zvířat je zde možné spatřit například gibbona, tuponosého hulmana, pandu malou či trpasličí lori. Vzácné exotické druhy zvířat se v Laosu vyskytují ve větších počtech než v okolních zemích. Patří mezi ně několik druhů makaků, levhart, tygr. Dokonce se předpokládá že v Bolaven Plateu přežívá několik vzácných javánských nosorožců. Vzácní jsou také říční delfíni (irrawaddy doplhin) žijící v Mekongu.

Podnebí v Laosu

Laos má vlhké tropické podnebí. Jeho klima určují pravidelné asijské monzunové cykly vytvářející vytvářejí tři základní období. Teplý jihozápadní monzun od Indického oceánu přinášející deštivé monzunové období přichází mezi květnem a červnem, a trvá do listopadu. Množství srážek se liší podle nadmořské výšky a zeměpisné šířky. Nejvíce srážek, přes 300 cm za rok, spadne na jižních vrcholech Annamite Chain.

Po monzunu následuje období sucha trvající od listopadu do května. Jeho první část od listopadu do poloviny února se vyznačuje chladnějšími teplotami. Toto klima je ovlivňováno severovýchodním monzunem, který Laos sice míjí, ale přináší mu příjemné chladnější klima. Jakmile ochlazující vliv severovýchodního monzunu skončí, teploty od března do května stoupnou na roční maximum.

Teploty se mění zejména v závislosti na nadmořské výšce. V údolí Mekongu se nejvyšší teploty pohybují mezi březnem a dubnem kolem 38°C a nejnižší mezi prosincem a lednem kolem 15°C. V horách Xieng Khuangu mohou noční teploty v prosinci lednu klesnout až k 0°C. Během období dešťů jsou průměrné denní teploty 29°C v nížinách a 25°C v horských údolích.

Booking.com