Ostrov Waiheke

Ostrov Waiheke (Nový Zéland)
Ostrov Waiheke (Nový Zéland)

Výlet na ostrov mě lákal už delší dobu. Během týdne stále jezdím po pobřeží a nedaleké ostrovy doslova vybízejí k návštěvě. Východním směrem od Aucklandu se rozprostírá záliv Hauraki, ve kterém se nachází více než padesát ostrovů. Tyto ostrovy jsou cílem jachtařských výletů a oblíbeným místem pro odpočinek a rekreaci. V brožurkách jsem se dočetl, že zde hnízdí vzácné druhy ptáků. Jejich útočištěm jsou jen velmi málo navštěvované lesní porosty. Rovněž tak najdeme na ostrovech velké množství původních novozélandských druhů stromů, květin a kapradin. Na některých ostrovech je vylodění zakázáno či umožněno pouze na zvláštní povolení. K dalším zajíždějí trajekty, ale nikdo zde nebydlí a ostrovy slouží jen pro turistické exkurze do nedotčené přírody. Za skutečně obydlené jsou považovány největší a nejvzdálenější ostrov Great Barrier a ostrovy Kawau a Waiheke. Právě posledně jmenovaný je cílem mého dnešního výletu. Ostrov Waiheke je druhým největším ostrovem zálivu, ze západu na východ má délku 19,3 km a v nejširším místě naměřili vzdálenost protilehlých břehů téměř 10 km. Celková rozloha je 92 km2 a žije tady asi 7 tisíc obyvatel. V době významných svátků či slavností zde včetně turistů však pobývá až 30 tisíc lidí. Tento ostrov je i velmi oblíbeným místem pro pořádání svatebních hostin nebo vítaným cílem svatebních cest. Důvodem jsou zejména nádherné pláže s bílým pískem, překrásné zátoky, vinice a olivové háje.

Ostrov Waiheke (Nový Zéland)

Trajekt projíždí mezi několika ostrovy. Po levé straně míjíme sopečný ostrov Rangitoto a na pravé několik malých ostrůvků, okouzlujících svou kýčovitou zelení. Plavba trvá asi 35 minut. Krátce po vylodění mě odchytí nějaký domorodec a nabízí celodenní výlet po ostrově s návštěvou vinic, pláží a obchodních center. Vysvětluji, že mám kolo a budu na něm celý den cestovat, ale hned využívám situace a ptám se ho jako místních poměrů znalého domorodce, co najdu na ostrově zajímavého. Přestože je zřejmé, že pro něho nejsem vhodným zákazníkem, ochotně a podrobně mi vše vysvětluje a ukazuje na mapě. Mezitím jsem si všiml, že opodál si jakýsi chlapík půjčuje kolo na celý den, a protože jsme stáli blízko sebe, majitel půjčovny se ho náhle zeptal, jestli jedeme spolu. Druhý cyklista to rezolutně popřel a vyrazil do vnitrozemí. Mě však v tu chvíli napadlo, že by to naopak mohlo být zajímavé cestovat ve dvojici.

Kniha Nový Zéland od Jirky Máry

Vydávám se nenápadně sledovat jeho počínání a připadám si jako detektiv Nick Carter v českém filmu Adéla ještě nevečeřela. Asi po deseti minutách přijíždíme na první křižovatku a muž odbočuje doleva, což je podle informací, získaných od domorodce, slepá ulička. Přichází moje chvíle. Bleskově zrychluji tempo, abych mu vysvětlil, že tudy cesta nevede, zjistil jeho plány a nabídl společné cestování. Vše s radostí a úsměvem přijímá, na první pohled je to velmi přátelský chlapík. Konzultujeme své představy o dnešním dnu a zjišťujeme, že jsou naprosto stejné - procestovat ostrov křížem krážem, jak jen to bude možné, prohlédnout si lesy, ale i pláže a při pěkném počasí se vykoupat. V neposlední řadě nás láká navštívit některou z vyhlášených vinic a ochutnat místní vína. Do odjezdu posledního trajektu zpět zbývá devět hodin, takže máme na všechno dostatek času. Muž se mi představuje jako Edward a říká, abych ho oslovoval Ed. Bydlí v New Yorku a je ředitelem podniku na výrobu čistících prostředků. Přestože je o poznání starší než já, odhaduji kolem šedesátky, je fyzicky velmi dobře vybavený a drží mé cestovní tempo bez větších problémů. Na Novém Zélandu je na šestitýdenní dovolené, hodlá projet Severní i Jižní ostrov a poznat nejatraktivnější místa. Provoz aut je minimální, takže pokud nám to terén umožňuje, jedeme vedle sebe a postupně se seznamujeme se svými životními osudy. Mám velmi dobrý pocit porozumění a chválím Eda, že je příjemné s ním cestovat. On mi kompliment oplácí a chválí mou angličtinu, což považuji spíše za zdvořilostní frázi, i když mi to samozřejmě dělá dobře. Několikrát během cesty zastavujeme a pořizujeme foto a videodokumentaci, protože Waiheke je opravdu úchvatný ostrov. Přece jen je ještě brzo a vinárny mají zatím zavřeno, proto se asi po dvaceti kilometrech zajíždíme vykoupat na jednu z nádherných pláží. Písek se mi zdá opravdu bílý, musím ocenit turistické brožurky. Moře je o poznání čistější než v Aucklandu a liduprázdné pláže jsou opravdovým rájem. Je nám skutečně fajn. S blížícím se časem oběda vyhlížíme nějakou restauraci, pokud možno v bezprostřední blízkosti vinice.
Ostrov Waiheke (Nový Zéland)

Konečně se objevuje ta pravá, parkujeme kola a Ed prohlašuje, že mě zve na oběd. Objednává jídlo i pití. Pan domácí přináší sýrový talíř a na druhém talíři je několik druhů grilovaného masa a domácích klobás. Přílohou je spousta zeleniny a rozličné dresinky. Aniž bychom se předem domlouvali, dáváme talíře doprostřed a koštujeme všechny druhy pokrmů. Ed objednává nejlepší víno z místní vinice, což je k našemu překvapení Cuvée Cabernet Sauvignon Merlot Pinot Noir z roku 1999, tedy víno vzniklé smícháním vyjmenovaných odrůd. Možná není nejlepší, třeba je jen nej-dražší. Jeho kvalitu nemůžeme ani porovnat s dalšími místními víny, v tomto horku je jedna sedmička vína dostatečným množstvím. Víno je vynikající, na Novém Zélandu jsem dosud lepší určitě nepil. Na závěr si ještě prohlížíme vinici a dokonce malý místní pivovar. Vydáváme se vstříc dalším kilometrům. Terén je dost kopcovitý, takže nám dává zabrat. Zjišťujeme, že nejvyšší vrchol ostrova má 231 metrů, což je výš než v Aucklandu, dal nám docela zabrat. Ujeli jsme dalších 20 kilometrů a je čas pro odpočinek a koupání na další z krásných pláží.

Ostrov Waiheke (Nový Zéland)

Poslední úsek naší trasy už jedeme poklidnějším tempem, únava se přece jen trochu hlásí. Projíždíme podél vinic a zastavujeme u další z mnoha restaurací. Je jich tu opravdu hodně, přece jen ostrov Waiheke slouží především jako místo výletů. Kromě restaurací a kaváren lákají bilboardy s nabídkou ubytování nebo jízdy na koni, golfové hřiště, půjčovna kajaků či výuka potápění. Vzhledem k tomu, že od oběda uplynuly tři hodiny a do odjezdu trajektu je dost času, navrhuji večeři, abych oplatil pozvání a nebyl za burana ze zapadákova. Objednávka je tedy na mně, takže navrhuji rybu a bílé víno - Sauvignon Blanc. Nakonec se nám podaří absolvovat malou ochutnávku několika druhů vína ze zdejšího ostrova a obdržíme pozvání k příští návštěvě, čemuž se oba srdečně zasmějeme, protože tušíme, že jsme tady bohužel asi naposledy.....

Booking.com