Jak pomalé vody Mekongu plyne čas ve Vientiane klidně a nevzrušeně. Vientiane je hlavním městem Laosu, ale není to zrovna typické hlavní město, v porovnání s gigantickými asijskými metropolemi jako je třeba Bangkok. S nadsázkou se říká, že Vientiane je největší laoskou vesnicí a něco na tom je.
Vientiane je největším laoským městem a také hlavním administrativním a dopravním uzlem státu. Stojí však stále tak trochu ve stínu bývalého hlavního města země, slavného Luang Prabangu, nejnavštěvovanějšího místa v zemi. Hlavní město království Lan Xang Hom Khao – Království miliónu slonů a bílého slunečníku, bylo roku 1556 při spojení se sousedním královstvím Lanna, přemístěno z Luang Prabangu do Vientiane, které leželo blíže tehdejšího středu země.
K tomuto období se také datuje rozvoj Vientiane, i když založeno bylo již ve 13. století. Roku 1828 bylo město zcela zničeno při vpádu siamského vojska. K další etapě rozvoje došlo za francouzské koloniální nadvlády na konci 19. století. Z francouzské výslovnosti pochází také dnes používané jméno města.
Vientiane leží v úrodném údolí na břehu Mekongu u hranic s Thajskem a je doslova branou do země. Je jedním z klasických měst Indočíny se svou typickou lenivou atmosférou. Z městské architektury je silně patrný především francouzský vliv, i když staré koloniální budovy jsou dnes ve špatném stavu.
Nejvýznamnějším národním monumentem, symbolem národní suverenity i nejposvátnějším náboženským symbolem je Pha That Luang – Velká stupa, nebo také Velký svatý relikviář. Tato jedinečně tvarovaná stupa vysoká 45 m byla postavena roku 1566 králem Settathiratem. Settathirat vládl v království Lanna, které se nacházelo na území dnešního severního Thajska a po smrti svého otce, krále Lan Xangu, se stal vládcem obou království, která spojil a za hlavní město říše tehdy ustanovil právě Vientiane.
Po svém zničení byl znovu postaven také královský chrám Haw Pha Kaew – Chrám Smaragdového Buddhy, dnes již sloužící jen jako muzeum. Původní chrám byl vybudován roku 1565 králem Settathiratem pro posvátného Smaragdového Buddhu, kterého si s sebou přinesl z království Lanna. Posvátná soška Smaragdového Buddhy se zde nacházela až do roku 1778, kdy byla ukradena Thajci, kteří pro ni postavili svůj chrám. A právě v tomto Chrámu Smaragdového Buddhy v Bangkoku se nachází dodnes.
Roku 1818 dal král Anouvong postavit Wat Si Saket, který je nejstarším dosud stojícím chrámem ve Vientiane. Všechny ostatní chrámy ve městě byly buď postaveny později, anebo znovu přestavěny po svém zničení Siamci na počátku 19. století. Wat Si Saket byl postaven v thajském stylu a zřejmě proto zůstal jako jediný při ničení města ušetřen.
Pro mnoho cestovatelů je Vientiane prvním setkáním s Laosem, pro nás ale bylo místem rozloučení s touto donedávna okolnímu světu téměř uzavřenou zemí. Čtrnáct dní putování Laosem je za námi a než nám stihnou vypršet víza, tak přechodem Mekongu přes „Friendship Bridge“ tuto úžasnou zemi opouštíme.
Laos je stále tak trochu spící zapomenutou zemí, dosud neobjeveným klenotem jihovýchodní Asie. Organizovaných zájezdů sem příliš mnoho nejezdí a tak Laos zůstává zatím spíše doménou individuálních cestovatelů. Skoro se mi chce říci naštěstí, protože davy turistů možná jednou zničí unikátní kouzlo téhle země.
Dobrý den, chystáme se s manželem v prosinci do Laosu. Neporadili byste nám, jak letět, co navštívit, jak se tam přemísťovat…?
Moc děkuji.
K. šebestová
Každopádně je Laos dobrá volba a pokud máte rádi jiné kultury tak
Vás jistě nadchne, tak jako nás.
Doprava do země je možná různými způsoby. Podrobnější informace
najdete v našich článcích na adrese
http://www.desperado.cz/category/laos/prakticke-rady-laos/
My jsem navštívili Laos před devíti lety, takže se jistě něco změnilo,
ale nepředpokládám, že nějak výrazně. My jsme letěli z Vídně do
Bangkoku, kde jsem se ubytovali na známé ulici Khaosan Road
(centrum batůžkářů). Zde jsme si vyřídili u jedné z agentur vízum
do Laosu a prostřednictvím vlaku a autobusu jsme se vydali na sever
k Laoské hranici. V Thajsku jsme navštívili Ayuthayu, Sukhutay,
a Chiang Mai. Vše můžu doporučit – informace k těmto místům
naleznete také na Desperado.cz v sekci Thajsko.
Hranici do Laosu jsme překročili v Huay Xai. Odtud můžete lodí
do Luang Prapangu nebo jako my autem do Luang Nam Tha,
což je dobrá základna pro další cestu k horským kmenům.
postupně jsme putovali do Luang Prapangu, Phonsavanu,
Vang Viengu a Vientiane. Strávili jsme v Laosu 14 dní.
Počítejte s tím, že v Laosu čas nic neznamená a Laosané
nikam nespěchají. Chce to se obrnit trpělivostí. Cesty jsou
špatné bez asfaltu a mnohdy se cestuje na korbě pick-upu.
Hotely, jídlo a občas průvodce se dá sehnat bez problémů.
Ceny jsou velmi nízké.
Nevím co konkrétně by vás zajímalo. Jak již jsme zmiňoval
podstatné informace najdete na našem webu v sekci Laos,
fotografie pro inspiraci na adrese
http://www.desperado.cz/fotogalerie/?album=18
Pokud budete mít zájem můžu vám zaslat náš dokumentární
film, který jsme pořídili na této cestě (DVD 50 min).