Aghurmi – prastaré orákulum

Oáza Siwa se skládá z města Siwa a několika malých vesnic. Na okraji oázy leží velké solné jezero Birket Siwa. Oázy v Západní poušti mají kupodivu docela dost památek z dávných dob a stejné je to i v případě Siwy. Pro objížďku po oáze je nejlepší pronajmout si kolo, i když většina strojů v místních půjčovnách už toho dost pamatuje. Další možností je nabídka výletů v hotelech, v rámci kterých vás vezmou i do vzdálenějších míst.

Nedaleko od městečka Siwa se nachází vesnice Aghurmi, která byla prvním osídleným místem této oázy. Roku 1203 odešlo z Aghurmi sedm rodin, kteří založili novou osadu. Vybudovali pevnost Shali, kolem které se dnes rozkládá město Siwa. Potomci těchto rodin patří k nejpočetnějším dnešním obyvatelům oázy. Druhou skupinu tvoří pozdější přistěhovalci, především z území dnešní Libye.

Cesta ze Siwy do Aghurmi je dlouhá asi 4 kilometry a vede přes palmové háje. Když dorazíte do vesnice začnou Vás doprovázet děti, pro jejichž zvědavost jste zajímavým zpestřením. Starodávná vesnice Aghurmi ležela 12 metrů nad okolní planinou. Vesnice byla opevněná a pro případ obléhání soběstačná.

Aghurmi, oáza Siwa

Na pahorku nad dnešní vesnicí se nachází zřícenina starého opevnění a Chrámu věštby, známého jako Siwské orákulum. Z pahorku je pěkný výhled po okolí, dobře vidět je město Siwa a dvě solná jezera. Nedaleko odtud si můžete prohlédnout ještě pozůstatky ruin Amonova chrámu. Z chrámu toho moc nezůstalo, roku 1896 ho totiž dal odstřelit osmanský generál, aby získal stavební materiál.

Děti u vesnice Aghurmi

Zdejší věštírna byla založena asi v 6. století před naším letopočtem. Věhlasu dosáhla, když ji Peršan Kambýses chtěl zničit. Jeho padesátitisícová armáda vyrazila na cestu pouští v roce 524 před naším letopočtem, ale dodnes k věštírně nedorazila. Bohové tomu chtěli, aby celá armáda zmizela v pouštní bouři. Nejslavnějším návštěvníkem orákula byl Alexander Veliký, který se sem vypravil roku 331 př.n.l. Odpověď věštírny, zda-li je opravdu synem boha Dia si však Alexander nechal pro sebe. Podle některých lidí prý dokonce Alexandr nebyl pohřben v Alexandrii, ale někde v Siwě, protože podle svého přání chtěl být pohřben poblíž siwského orákula.

Ruiny Amonova chrámu

Asi kilometr od náměstí v Siwě se nachází další zajímavé místo, Džabal al-Mautá, nebo-li Hora mrtvých. Nejedná se o horu v pravém slova smyslu, ale o pahorek, který je prošpikovaný hrobkami. Staří Egypťané byli posedlí posmrtným životem a techniku mumifikace mrtvých stále zdokonalovali. K tomu, aby mumie zůstala navěky bezpečně uložená sloužily právě tyto hrobky.

Hrobky na Hoře mrtvých

Pohřebiště pochází z Ptolemaiovské doby, ale své mrtvé zde pohřbívali i Řekové a Římané, kteří zvyky staré egyptské civilizace ochotně přejímali. Po většině hrobek dnes již zůstaly jen díry ve skále, ale čtyři jsou pod zámkem a za bakšiš vám budou otevřeny. Zůstaly zde ještě zbytky maleb a i nějaká ta mumie. Z vrcholu pahorku je výhled do celého okolí, jak na jezera, tak na končící oázu a začínající poušť.

.

.

Kam pokračovat?

- kouzelná oáza Siwa ukrytá hluboko v poušti
- nekonečný svět pouště a dun to je Velké písečné moře
- Charga je největší pouštní oázou v Egyptě 

Praktické informace

- souhrnný přehled informací o aktuálním počasí v Egyptě
- podívejte se na mapu Egypta s vyznačením nejzajímavějších míst

.

.

.