Náklaďákem kolem světa 4 – Trek v Pyrenejích

Výhled ze hřebene (Baskicko - Španělsko)
Výhled ze hřebene (Baskicko - Španělsko)

Prodloužený víkend na farmě v Baskicku nám umožnil podívat se hlouběji do Pyrenejí. Zvolili jsme nejbližší bod a vydali se na trek. Za odměnu jsme si potom dali odpoledne v přírodních termálních pramenech. Pojďte se s námi pokochat překrásnými panoramaty.

Tam, kde začínají Pyreneje

Cílem bylo španělské městečko Canfranc, odkud jsme chtěli vystoupat na vrchol La Molety. Cesta byla nakonec delší, než jsme čekali a náš náklaďák dostal právem od přátel, ploužících se za námi v osobáku, přezdívku Monty Šnek. No co si budemem povídat, není úplně nejrychlejší dostat 6tun do kopce, když máte slabší motor, ale my nikam nespěcháme. Parkovali jsme potmě na nějakém fotbalovém hřišti a o to větším překvapením pro nás bylo ráno, kdy jsme okolo nás spatřili překrásné výhledy na hory. La Moleta již nepřipadala v úvahu, byli jsme od ní daleko, protože noční parkování a únava dostali přednost. Zvolili jsme tedy nejbližší možné parkování a odsud se vydali na kopec.

Astún a trek podél hranice

Dokonalým útočištěm pro našeho Monty Šneka (nutno říct, že mu ta přezdívka nezůstala:) bylo parkoviště u lyžařského areálu Astún (1703 m.n.m.). V zimní sezóně tu bude narváno (což nám potvrdil kamarád horal – ahoj Davide!), ale v říjnu, kdy jsme středisko navštívili my, tu nebyla ani noha. Areál je pouze parkoviště k vlekům a obrovský hotel s pár restauracemi. Parkoviště vypadá bezpečně, takže se odsud v klidu vydáváme vzhůru. Nemáme úplně předem vymyšlenou trasu a tak nás zaujme jedna z informačních tabulí. Nabízí se zde asi 18km dlouhý trek okolo jezer Ibon de Escalar, Lac Bersau, Lac Gentau a Lac Roumassot. Navíc se nám líbí, že se trek jde po hranici Španělska a Francie.

Hned nad hotelem se vydáváme po stezce vzhůru. První zastávkou po 2km bylo jezero Ibon de Escalar, které bylo tak křišťálové, že se z něj dalo pít a tak jsme pili. Nicméně i zde bylo jasně vidět, že není v jezeru tolik vody, kolik by správně mělo. Od jezera jsme vystoupali dál na hřeben, který je zároveň španělsko-francouzskou hranicí. Přímo nad námi se tyčí vrchol Pic des Moines (2349 m.n.m.). Otvírá se před námi krásný výhled na zasněžené vrcholky, takže dáváme první odpočinek a kocháme se. Nechce se nám sestupovat k dalším jezerům, které jsou v údolí a proto volíme trasu po hřebeni. Tady už se válí zbytky prvního sněhu, neodoláme a bavíme se koulovačkou.

Po hřebeni pokračujeme další hodinku než se dostaneme k rozcestí, kde se setkáváme s cestou vedoucí zpět do údolí. Poslední vyhlídky využíváme k obědu a odpočinku v měkoučké trávě. Těšíme se krásným výhledem. Náš pes Bradley si rozlehlé pláně užívá naplno. Pozor, v letních měsících je se psem vstup do Pyrenejí zakázán, kvůli zvěři na pastvách. My jsme výlet absolvovali v době, kdy jsou zvířata z pastvy už zahnána do údolí, takže jsme Bradleyho nechali běhat volně. Po odpočinku jsme začali sestupovat zpět k autu. Cestou jsme minuli ještě jezero Ibon de Astun a konečnou sedačkové lanovky. Podél sjezdovky jsme pak sestoupali až na parkoviště. Celý trek nám zabral i s přestávkami 6 hodin a našlapali jsme kolem 12 km.

Termas Tiermas

Plánovanou zastávkou po treku byly přírodní termální prameny u města Tiermas na přehradě řeky Aragón ve Španělsku. Přírodní prameny tu vyvěrají přímo ze země, ale musíte mít štěstí, protože nikdy nevíte, kdy bude přehrada napuštěná a přírodní lázně tak zaplavené vodou z řeky. Pokud budete mít štěstí a přehrada bude upuštěná, objevíte rozbořelou budovu a okolo ní kameny ohraničené bazénky s vodou teplou i 40-50°C. Místní dobře vědí, jak si lázně vychutnat, proto tu uvidíte lidi, jak se od hlavy až po paty potírají léčivým bahnem. Zkuste to také! Je to sranda a pokožce to prospěje. Pozor si dejte na šperky, voda je bohatá na síru a kousky by vám nepěkně zbarvila. Jinak se ponořte do teplé vody, nechte se masírovat proudem a užívejte si výhled na přehradu.

Booking.com