Vesnická architektura ve Vysokém Chlumci

ČESKÁ REPUBLIKA



Venkovské retro s folkovou tématikou, lidové domy, skanzeny, staročeské světnice s džbány na mléko, dřevěné troky, funkční vodní mlýn a pila, vejmínek, černá kuchyně i pečený chléb. Tak to je muzeum pod širým nebem v Chlumci u Sedlčan.

Příjezd autem

34 km východně od Příbrami a 7 km jižně od Sedlčan se nachází městys Vysoký Chlumec s exkluzivním open air muzeem. Před Vysokým Chlumcem odbočte doprava směrem ke kapličce. Potom jeďte pořád po hlavní silnici. Touto cestou dorazíte na parkoviště (bezplatné), které je vzdáleno 200 metrů od muzea pod širým nebem.  Nad muzeem je dominantní hrad, který je v soukromém vlastnictví, a tak není přístupný veřejnosti, ale slouží jako orientační bod, protože je vidět zpovzdálí.

Projekt staročeské architektury

Střední Povltaví je bohaté na staročeské domy, památky, pily a mlýny. Stavby ale na svých současných místech chátrají, rozpadají se nebo pomalu mizí pod pneumatikou bagru.  Myšlenka zachovat historii osídlení Středočeské pahorkatiny se zrodila roku 1998. Tohoto roku se začali přestěhovávat staročeské domy, technické i hospodářské památky ze Středního Povltaví do Vysokého Chlumce. Roku 2002 sem byl přemístěn i první skanzen. Od roku 1998 až do letošního roku bylo na pozemek, odkoupený od Lobkoviců, přestěhováno 16 staveb.Projekt spravuje Hornické muzeum Příbram pod záštitou příbramského kraje. přestěhovány do Vysokého Chlumce.

Došková tématika, voňavý chléb a roztlučený mák

Lidové venkovské domy se představují návštěvníkům jako uměle vytvořená staročeská víska z 18.století. Připadáte si jako na území hříbečků? Imitace doškových tašek dodává lidovým stavbám pravou jiskru, a tak se hnědé střechové kloboučky pyšní na každém domečku. Kromě exkluzivních lidových staveb můžete vidět i autentické zařízení interiérů, lidové oblečení, hospodářské nástroje. Při dni řemesel jsou předvedeny řemeslnické dovednosti nebo můžete ochutnat čerstvý chléb, právě vyndaný z pece. Opodál se tluče velkým dřevěným kladivem mák, který se poté přesévá přes veliké síto. Pravá maková placka na sádle je totiž tradiční slavnostní jídlo. A to vše vás na chvíli přemístí do atmosféry staročeského filmu Babička.

 Zručnost našich předchůdců

Uprostřed návsi se nachází dřevěný honosný holubník. Opodál několik kusů keramiky se zručnými tvary. Napravo stojí na místo dřívější stodoly z roku 1662 nová osmiboká smrková stodola se skřípajícími zvuky. Děti tu marně hledají po strašidle. Vzduchem prostupuje vůně dřeva, kterou víří hoblík v rukou statného řemeslníka. Unikátní je funkční pila i mlýn. Obdivuji s respektem šikovnost našich předchůdců, kteří neměli tak technické vymoženosti a přeci dokázali zázraky. Pila řeže na milimetr přesně. Mlýnová kola se točí jako kolovrátek a vodní energie se přesýpá přes vodní hráz.

Kozlíkový stůl aneb rodina musí držet pohromadě

Z důvodu co nejmenších ztrát tepla se domy stavěly s nízkými stropy, malými okny. Interiérové vybavení se na první pohled odlišuje od klasické podoby muzea. Procházím malými útulnými pokoji. Žádné provazy se zákazem vstupu, žádné skleněné vitríny ani popisky. Vstupuju do malého vejmínku, kde se nachází postel s péřovou peřinou. Kuchyni šlechtí obrovská zelená kamna s pecí, na které spávalo až 13 dětí.  Pochopitelně nesmí chybět kozlíkový stůl, u kterého se scházela celá rodina. Byl to nejcennější kus nábytku z celé chaloupky. Když vypukl požár, tak se vždy první musel vynést tento stůl.

Pokrok kupředu?

Technický pokrok má dvě strany mince. Není na škodu se na chvíli zastavit. Naši prarodičové žili dříve při svíčce, s dopisním papírem a vždy v rodinném kruhu. Proč jsme od toho tak rychle upustili?



Autor - Šárka Vacková

Zveřejněno - 06.12.2015 00:00

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň