19.11. Neděle – Katmandu
Ráno k snídani si vařím polévku místní provenience – instantní Rara noodle soup. Jen, co ji dodělám, dojde mi bomba – palivo bylo spočítáno skoro přesně. Ifča s Ježkem potřebují dnes utratit strašně moc rupií, a tak musí brzy vyrazit do ulic. Já, v kapse mačkajíc posledních pár stovek, jsem celkem v tomto směru v pohodě a mohu se vydat ven bez stresu. Proplétám se...
15.11. Středa – Pokhara
Ráno se probouzíme kolem osmé a Ifča nám oznamuje, že je jí blbě. Vypadá to, že to bude pravda. Zůstává tedy ležet v posteli a má teplotu. Po snídani (Ježek – polévka, já – vločky, Ifča – nic) jdeme koupit jízdenky na zítřejší autobus zpět do Katmandů. Máme štěstí, tentokrát je získáváme rychleji a levněji než v Katmandu. Jdu se sám trochu projít a...
13.11. Pondělí – Katmandů (R a J odlet)
Dnes je pro Rudu a Jirku den odjezdu. Vstáváme až kolem osmé a kluci se snaží narvat všechny věci do báglů a také utrácejí poslední rupky v místní sámošce. Já ležím v posteli a jen smutně koukám. Ne proto, že se mi bude stýskat, ale poněvadž jsem v noci dostal strašný průjem a nyní je mi poněkud blbě. Snad to pár Endiaronů a Acylpyrinů spraví....
10.11. Pátek
Už včera, když jsme se vraceli z restaurace Lhasa, pršelo. Déšť pokračoval celou noc a bohužel nás vítá i ráno. Vaříme si naši poslední českou rýži se sojou a čekáme, co udělá počasí. Prší stále, a tak vybaveni ponči a pláštěnkami (ještě, že je máme) vyrážíme do ulic. Procházíme celý Thamel a míříme na Durbar Square. Nadáváme, že se nedá nic koupit, všude je mokro a...
7.11. Úterý
I když je večer teplo, ráno se mi vůbec nechce do zimy vstávat (ostatně jako vždy). Dnes se ale cítím nějak podivně. Špatně se mi dýchá a žaludek mám jako na vodě. Dáváme si porič a něco před osmou vyrážíme. Jsem rád, že nás dnes čeká sestup o více než 1500 metrů. Nejdříve klesáme o asi 700 metrů, abychom se mohli znovu vystoupat asi 300 metrů do necelých 4000m. V tomhle kopečku mám...
4.11. Sobota
Dnešní snídaně se poněkud protahuje. Ruda, Jirka a já jsme se již včera večer předběžně dohodli, že vyrazíme na Gokyo, což je hojně navštěvovaný kopec vzdálený asi 3 až 4 dny chůze. Ježek bohužel stále kašle a ví, že by mu pobyt ve větší zimě moc neprospěl a že se ještě musí aklimatizovat po výškové nemoci. Různé návrhy, co by se dalo dělat, předkládá především Ifča....
30.10. Pondělí
Noclehárna je společná, každý vstává jinak a mně se do toho bordelu nechce. A když jsem Petrem vyzván, abych šel ostatním příkladem ve stávání, s vědomím krátkosti dnešního pochodu, se jen obracím na pravý bok. Nakonec si dáváme čaj a někdy kolem deváté hodiny vyrážíme. Po pár krocích je Ifča s Ježkem uchvácena troubením mnichů z kláštera, a jdou je tedy zkontrolovat, jestli se modlí...
26.10. Čtvrtek
Vstáváme trochu rozpačitě opět kolem šesté, neboť si nejsme jisti, zda domácí už chtějí vstávat nebo ještě spát. Několik poznámek ke stavení ve kterém jsme spali. Domek stojí ve stráni, a tak kuchyň je v přízemí, zatímco vedlejší pokoj je nad prostorou, která je zvenku otevřená. Podlaha je prkenná a je skrz ní škvírami vidět dolů. Na stropních trámech je zavěšena kukuřice. Jednu...
