Najednou jsem si uvědomil, že i já jsem chycen do neviditelné smyčky magnetismu těchto míst. Uvědomil jsem si, že stojím, bezmezně fascinován tváří v tvář tomu, co dokázala příroda vytvořit, co stále tvoří a čeho jsem jen drobnou nicotnou součástí. Kolem vás je nekonečno zasazené do tohoto okamžiku. Máte právo si jej prohlédnout, být jeho součástí – ale jen zlomek času. Trpělivě vám nastavuje své...
Ráno jsem zasedl k psaní této reportáže. Po malých peripetiích se ztracením poukázek na snídani a jednoho z klíčů od pokoje … fakt nevím, kam jsem je dal … jsme vyrazili do městečka Monticelo. Tady jsme napojili Chevyho (dnes jej čeká opravdový off-road) a také Garmina, ke kterému nám půjčili kabel pro přenos dat.
Takto připraveni jsme dorazili do Canyonlands National Park. Hned u vjezdu se Petr zeptal...
Ráno se mi pokoušel poradit manažer hotelu. Otevřel svůj počítač s W98 a snažil se mne přesvědčit, že mám změnit nastavení ve vlastnostech OUTLOOKu tak, abych je měl stejné, jako je má on. Nedal jsem se… raději. Na kabel s Garminem poradil místní obchůdek… zavřeno s informací, budete-li něco potřebovat zavolejte. Zavolal jsem… „Thank you for your calling! You have reached…“ záznamník. Jedeme dál...
Ráno jsme vyrazili na snídani do téže restaurace a s internetem stejný problém. Snídaně drahá a nedobrá (koláč se šunkou). Zkusil jsem připojit noťas přímo do síťové zásuvky. Paní se mohla zjančit. Tak jsem to vytrhl, smutně dokousal koláč a těšil se, jak si na pumpě dáme jogurt. Nedali – prostě nevedou. Tak si to tady vesele užijte …
Pokračovali jsme na vodopád Lower Calf Creek Falls. Opět úplně...
Ráno jako ze žurnálu. Ukecal jsem Petra na internet – tedy kousek zpět k Bryce Canyonu. Byl tam zdarma ve foyer hotelu. Skvělá snídaně bufetového typu za 19 USD pro oba doplnila příjemné ráno. Trochu jej zkazila informace od pumpařky, která Petrovi při jeho studování mapy naší dnešní cesty tvrdila, že auto z půjčovny není určené pro cesty mimo silnice. Když zapadnete, přijedou, vyprostí, vyloží věci...
Tak jsem tady s další nepravidelnou reportáží. Ono se to hezky řekne, každý večer sedni a napiš … ale když se celý den plahočíte, zastavujete se a hledáte to správné místo na fotografování, sedáte si, leháte a zase poposkakujete o kousek vedle, aby ten záběr byl doopravdy to „ono“ – dá to zabrat. Navíc se toho snažíme stihnout co nejvíce a Petrovi úžasně propracované itineráře (co bych bez...
Tak jsem tady s druhým pokračováním… V motelu mi zařídili pokoj s WIFI (dokonce bez příplatku), až na to, že nefungovalo. Chvíli mi tvrdili, že mám špatný počítač… Pak ale svolali poradu a po dlouhém dohadování se na recepci se jeden zvedl, vzal prodlužovačku a vydal se směrem k našemu pokoji. Zašel vedle něho do místnosti pro úklid a propojil zařízení WIFI se zásuvkou a… Naskočilo to. Vzpomněl...
Hlásím se s první reportáží z Las Vegas.
Těším se na den, kdy před cestou si uvařím čaj, projdu si mapy a prospekty, poslechnu muziku a klidně se vyspím …. Zkušení cestovatelé říkají, že nic takového nehrozí. I já jsem si před cestou užil stresu a konečně celou cestu v letadle honil resty …
Začalo to zubem, který značně zkomplikoval odjezd, a který mi zůstal otevřený – prý je to...
