Ani – ruiny staré Arménie

Brána městských hradeb v Ani (Turecko)
Brána městských hradeb v Ani (Turecko)

Pozůstatky někdejšího hlavního města Arménie leží na území Turecka, a to přímo na ostře hlídané turecko – arménské hranici. Návštěvníky sem láká především jeho nedostupnost a atmosféra, protože z někdejší pýchy Bagratovské Arménie toho tady už příliš nezbylo.

Brána městských hradeb v Ani (Turecko)

Ani bylo donedávna obtížně navštívit právě z důvodů jeho hraniční polohy. Do této zóny se střídavě buď vůbec nepouštělo, nebo zde bylo možno pobýt za doprovodu vojáků a bylo přirozeně zakázáno fotit. Měli jsme ale štěstí, v době naší návštěvy byla už situace lepší a mohli jsme se v Ani pohybovat bez dohledu vojenské hlídky a bylo možné i fotografovat. Je ovšem otázkou jak dlouho to vydrží. Turecko – arménské vztahy nejsou a vlastně ani nikdy nebyly dobré.

Ponuré město Kars je nejbližším místem, odkud se můžete k Ani vypravit. Je vzdáleno asi 45 km a dřív tady bylo nutné nechat si vystavit povolení, které dnes už ale není třeba. Jedinou místní zajímavostí je pevnost nahoře na kopci, která byla dřív zapovězenou vojenskou zónou a dnes je z něj park. Všichni místní ale hned budou vědět, že míříte do Ani.

Ani (Turecko)

Ani leží na planině vedle strmé rokle, kterou protéká řeka Arpa Çayi. Za touto roklí už je Arménie. Z kdysi krásného města zbylo jen několik roztroušených polorozbořených byzantských kostelíků. Staří Arméni byli mistry ve zpracování kamene a i z těchto pozůstatků je to stále vidět.

V podstatě jedinou větší stavbou jsou pozůstatky hradeb s bránou Arslan Kapisi (Lví brána) z 10. století. Její jméno pochází od seldžuckého lva na vnitřní stěně a je poslední z původních čtyř bran, které kdysi do města vedly. Kostel Spasitele z 11. století dnes vypadá trochu zvláštně, protože roku 1957 ho polovinu uťal blesk. Nejkrásnější, i když v podstatě jediné dochované fresky najdete v kostele Tigran Honents, který je nejlépe dochovanou stavbou v Ani.

Kostel Spasitele v Ani (Turecko)

Jméno města pochází zřejmě od perské bohyně Anahid. Rozvoj města začal někdy v 5. století. Díky své poloze na trase karavan Ani prosperovalo. Svůj vrchol zažilo v 10. století, kdy sem roku 961 král Ashot III. přesunul z Karsu hlavní město říše. Populace města pak brzy dosáhla 100 tisíc obyvatel a mocné Ani dále vzkvétalo.

Moc Ani byla později omezena úpadkem Byzance a krátkou seldžuckou nadvládou. Další dvě století zde pak vládlo sice oslabené, ale nezávislé Arménské království. Zkázu Ani přinesly Mongolské nájezdy v 13. století, které společně se zemětřesením a změnou obchodních tras vedly nakonec vedly k opuštění města.

Booking.com