Americká poušť I. – část 2. HOOVER DAM

Americká poušť I.



Tak jsem tady s druhým pokračováním... V motelu mi zařídili pokoj s WIFI (dokonce bez příplatku), až na to, že nefungovalo. Chvíli mi tvrdili, že mám špatný počítač... Pak ale svolali poradu a po dlouhém dohadování se na recepci se jeden zvedl, vzal prodlužovačku a vydal se směrem k našemu pokoji. Zašel vedle něho do místnosti pro úklid a propojil zařízení WIFI se zásuvkou a… Naskočilo to. Vzpomněl jsem si na seriál Pat a Mat. Ani nevím proč.

Ale před tím ještě první den v Las Vegas. Do příletu Petra jsem měl necelý den volno... Tak jsem se vydal na výlet na přehradu Hoover Dam. Nádherná přehrada uprostřed skal a ještě k tomu k ní vede úžasná cesta. Dlouhá rovina na horizont. V rádiu jsem vedle všudypřítomného country našel i stanici, která hrála rock (takové americké Rádio Beat), takže cesta příjemně utíkala. Z přehrady jen pár poznámek. Všude výtahy a jezdící schody. To je turistika... -:) Také mě trochu překvapilo, jak málo bylo v přehradě vody.

Cestou zpět jsem chtěl zakoupit proletění se ve vrtulníku nad přehradou za 29USD (no, nekupte to...), ale než jsem zaparkoval, předběhl mě autobus plný německy mluvících turistů. Vyměkl jsem... Vrtulník nebude. Musel jsem na letiště, kde jsem se měl setkat s Petrem Větrovským. Měl jsem připravenou variantu, jak nechám auto v půjčovně, "nevrátím ho", nechám si v něm věci a až si s Petrem půjčíme zamluvené SUV, přehodím věci a vrátím to své... Neřešitelné. Na to prostě paní u brány neměla kolonku :-)

Zaparkoval jsem vedle půjčovny, otevřel kufr a nesl do něj věci k "ukrytí". Najednou se ozvalo krátké zatroubení, kterým auto hlásí, že je zamčené... Bylo a zadní sedadla přišroubovaná. Vydal jsem se tedy ke správci půjčovny. Chvíli se radili o VIN kódu, rezervních klíčích a pak, že jedou pro mechanika... Přijel. Byl "podezřelý" už tím, že měl dlouhý drát s očkem, dřevěný klínek a šroubovák. "Odborně" auto otevřel a popřál příjemný den… Žádný rezervní klíč... "Na čorku".

S Petrem jsme se v pohodě potkali, vyzvedli auto (nechtěli mě napsat jako druhého řidiče, protože můj řidičák byl jiný, než Petrův). Můj, originál mezinárodní, byl sice včera O.K., ale dnes ne... Dobrá. Dopsal jsem se u jiného okýnka... V pohodě... I tohle je Amerika. :-)

Vydali jsme se směrem na Zion National Park. Přespali jsme v autě. Přiznám se, bál jsem se hadů... Přece jen je na ně už dost teplo.

Druhý den jsme vyrazili na Kolob Arch... 22,3 km v horku a slunci... Ale výsledek stál za to... Jen jsem se spálil a udělal puchýř z nových bot. Ale když si představíte, že se pohybujete v 1800 m.n.m. a vidíte tu krásu, co příroda vytvořila...

Pak jsme si dali vynikající mexickou večeři, zaparkovali v hotelu a šli spát. Ráno se jede na východ slunce do Bryce Canyon. Dlužno podotknout. Stálo to opět za to! Pak jsme vyrazili na koně do Red Canyonu... Ale o tom až zase někdy příště.

Sedím v hotelovém lobby, kde je internet a Petr mi dal přesně 30 minut... Pak jedeme na západ slunce do Kodachrom Basin State Park. Prý je to skvělé... Nevím, co může být lepší než to, co jsme viděli dnes... Ale o tom opravdu až zase příště i s fotografiemi.

Obsah cestopisu Americká poušť I.

Nezapomeňte se podívat i na pokračování této cesty v cestopisu Americká poušť II.



Autor - Petr Vyhnálek

Zveřejněno - 18.09.2006 17:13

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň