Translate


Widget by seo.uk.net

Americká poušť I. – část 1. LAS VEGAS

Americká poušť I. - Cestopisy o USA - DENÍKY Z CEST - USA
n_denik_americka-oust-I-01_29801578
Září 11, 2006

Hlásím se s první reportáží z Las Vegas.

Těším se na den, kdy před cestou si uvařím čaj, projdu si mapy a prospekty, poslechnu muziku a klidně se vyspím …. Zkušení cestovatelé říkají, že nic takového nehrozí. I já jsem si před cestou užil stresu a konečně celou cestu v letadle honil resty …

Začalo to zubem, který značně zkomplikoval odjezd, a který mi zůstal otevřený – prý je to bezpečnější, říkala paní doktorka. Uvidíme, jestli jí dám za pravdu. Raději jsem si pořídil ještě jedno zdravotní připojištění :) V každém případě si před jídlem strkám do pusy vatu. Netřeba se ptát, jak si připadám :)
Odlet byl v pohodě až na to, že mi v předodletovém salónku slíbili dát vědět dostatečně včas …. Tak včas, až jsem nastupoval do letadla jako poslední pasažér po výzvě. Tam bylo spousty místa (to abych se namlsal před cestou přes oceán) a přisedl si ke mně Gabriel – kluk z Washingtonu a povídali jsme si o rozdílech ČR a USA …. tedy jak ten vych… se zákony a nařízeními … :) to je dneska mládež.

Ve Frankfurtu jsem zkusil teorie UPGRADE letenky na business bez jídla a pití (jak mi zkušení radili) – asi to funguje, ne v Německu a tak, když jsem v Boiengu 747 usedal do řady 51 uprostřed zalitoval jsem. Dát počítač před sebe a psát bylo skoro nemožné – i když nutné. Lokty narAžené na sebe, monitor pod ostrým úhlem jsem začal pracovat …

Cesta celkem utekla – 10 hodin je 10 hodin. Jednoho spolucestujícího jsem polil vodou (to ty turbulence a počítadlo na stolečku) se druhým jsme rozchodili internet v letadle. Bomba. Sice mu to trvalo několik hodin až zjistil, že mají v letadle chybu na anténě – ale pak to šlapalo, tak si stáhnul maily a pak připojil sluchátka s mikrofonem a začal přes internet volat známým …vot těchnika. Při pohledu na stav baterií a skutečnosti, že to stálo 29 USD jsem to vzdal a počkal na letiště v USA (Ve Frankfurtu byla WIFI jen předplacená od T-Mobile).

Před přistáním přišla letuška za paní co seděla kousek přede mnou a vysvětlovala jí, že její zavazadla zůstala v Praze. Pak jsem si uvědomil, že i já jsem cestoval z Prahy a zanadával. Jak to budu honit z Las Vegas přes Denver. Nicméně při kontrole seznamu zapomenutých zavazadel tam moje jméno nebylo. Byl jsem v očekávání …

Přílet do Denveru! Konečně! Nádherné letiště s indiánskou výzdobou ve výšce 1700 m n.m. Sice nám na všech cedulích vysvětlovali, že bezpečnostní opatření jsou proto, aby „Dveře Ameriky mohly zůstat otevřené … “ ale ta fronta!!! Nicméně – opět zapracoval duch, který zde panuje. Mezi námi pobíhala spousta dobrovolníků – rodiče s dětmi posílali dopředu, měli pro děti lízátka, odznáčky, vlaječky a omalovánky – i místo na malování se kupodivu našlo. Nám dospěním (pokud – lízátko bylo i pro nás) pomáhali s vyplňováním aby vše prošlo hladce.

Prošlo – jen se ta paní divila, když jsem jí řekl, že jedu do pouště fotit. Měla k tomu několik poznámek – pak mne otestovala z toho, kde bydlím, kdy se budu vracet a kdy jsem odletěl … vzala otisky prstů a vyfotila a byl jsem oficiálně v USA.

Zavazadlo dorazilo – jen jsem jej dal do dalšího okýnka a šup šup na letadlo směr Las Vegas. Imigrační se protáhlo …a kontroly, kdy mi sundali (jako všem) boty i pásek u kalhot také nebyly za minutu. Přesto – v místech fronty byly cedule odtud je to za 10 minut – odtud za 5 minut a ta organizace …. zase jsem si vzpomněl na svět PUSH a PULL .. Najednou slyším své jméno …sakra, vždyť je 40 minut do odletu – ale bylo to jen proto, že u letadla stála tlupa lidí, co chtěla také letět. Tedy si jen ověřovali, jestli tam jsem. Místo odletu bylo pro místní poněkud exotické. Uvědomil jsem si, že to je jako v Rusku ve vlaku s místenkami … jen to tady není na stání.

Las Vegas – nádherná scenérie. Bohužel jsem přelet hor zaspal – ale to, co bylo vidět na letišti stálo za to. Připojil jsem počítač – WIFI chrouplo a tak se všechna práce vydala na cestu vzduchem. Vždycky jsem z toho trochu v nadšení … ta technika a jednoduchost.

Americká poušť I

Pak jsem se vydal pro zavazadlo … protože jsem zase slyšel své jméno. Nic moc se nestalo. Jen rozbalili tašku z igelitu, který jsem v Praze zaplatil – uskřípli zámek a podívali se, jak vypadá stativ a tyčky na stan. Pak mi dali nahoru kartičku – že na to měli právo a že je to O.K. … Bez komentáře.

Vystál jsem si frontu na ALAMO (proč asi jinde měli volno :) a půjčil si káru. Je to totiž levnější než taxi. A zase ten přístup … Kde jsou klíčky? Ve voze. Kde je vůz? Odvezeme Vás k němu. Jak ho poznám? Vyberete si, který se Vám bude líbit … Tak jsem si vybral Pontiac 6V a vydal se do města. Připadal jsem si jako trubka. 24 hodin z postele (2 hodiny spánku v letadle) a neznámo.

Americká poušť I

Sotva jsem vjel na Las Vegas Blvd pochopil jsem, co to znamená město neónů. To se nedá popsat! Projíždíte kolem pyramidy se Sfingou, Replikou Eiffelovky, kousek dál se odehrává námořní souboj pirátů na nefalšovaných dřevěných lodích (s falšovanými výstřely z děl). Všude světla jak ve dne – tu a tam ohňostroj, dokonce holografická show. Když jsem jel kolem Stratosphere Tower s atrakcí, na kterou mne upozornil Petr Janda (já vím, že to bude komentovat) – Horská dráha ve 250 m a pak výstřely na gumě do „stratosféry“ polknul jsem … Uvidíme. Teď hledám hotel. Našel – i když navigace mi moc nepomohla. Nejdříve se nemohla najít … Chudinka, naposledy byl zapnutá v Líbeznicích a pak se ukázalo, že Las Vegas nejsou národní parky – tak to tam není podrobně. Hotel – spíše kasino, které trpí hotel. Dlouho jsem hledal recepci utopenou mezi stolky s ruletou a kartami. Dostal jsem pokoj (ne tak účet – ten si mám stáhnout na internetu. To zase bude lahůdka pro naše účetní:) ). Tedy pokoj – u nás by to bylo apartmá. Za 39 USD jsem dostal 2 pokojový pokoj s obrovskou postelí, 2 TV, pracovnou a obývákem a pozor s vířivkou uprostřed ložnice. Vzhledem k tomu, že standardním vybavením byla i ústní voda, řekl jsem si, že ten pokoj i něco pamatuje :)

Americká poušť I

Zaparkoval jsem auto do garáže a že půjdu do města. Byl jsem na vážkách – málo spánku a noční velkoměsto … nakonec rozhodl vrátný. Prý ať teď, o půlnoci nikam nechodím. Není tu úplně bezpečno. Poslechl jsem a asi za 10 minut po rozhovoru spal.

Americká poušť I

Ráno jsem dal vanu – to si nemohu nechat ujít – snídani – což byla knížka s poukázkami na jídlo za 5 USD, nějaké nápoje, dárek a poukázky na KENO a RULETU, láhev vína na pokoj a druhý drink v baru. Alkoholické jsem rozdal manželům ve výtahu – dárek byla volba hracích kostek nebo karet ze hry (s certifikátem o použití). Vzal jsme kostky – Kuba bude mít s čím hrát Člověče nezlob se :) Nakonec jsem si i vsadil KENO … Nic jsem nevyhrál. Statistika funguje. Zabalit a vzhůru na Hoover Dam – přehradu. Odpoledne přiletí Petr Větrovský – nastavíme kurz na navigaci směr poušť a jedem!

Obsah cestopisu Americká poušť I.

Nezapomeňte se podívat i na pokračování této cesty v cestopisu Americká poušť II.

Autor: Petr Vyhnálek
Zveřejněno: 11.9.2006

DALŠÍ ČLÁNKY:

  • Americká poušť I. – část 2. HOOVER DAMAmerická poušť I. – část 2. HOOVER DAM Tak jsem tady s druhým pokračováním... V motelu mi zařídili pokoj s WIFI (dokonce bez příplatku), až na to, že nefungovalo. Chvíli mi tvrdili, že mám špatný počítač... Pak ale svolali poradu a po dlouhém dohadování se na recepci se jeden zvedl, vzal prodlužovačku a vydal se směrem k našemu pokoji...
  • Americká poušť I. – část 5. OFF ROADAmerická poušť I. – část 5. OFF ROAD Ráno jsme vyrazili na snídani do téže restaurace a s internetem stejný problém. Snídaně drahá a nedobrá (koláč se šunkou). Zkusil jsem připojit noťas přímo do síťové zásuvky. Paní se mohla zjančit. Tak jsem to vytrhl, smutně dokousal koláč a těšil se, jak si na pumpě dáme jogurt. Nedali - prostě ...
  • Americká poušť I. – část 3. CESTA POKRAČUJEAmerická poušť I. – část 3. CESTA POKRAČUJE Tak jsem tady s další nepravidelnou reportáží. Ono se to hezky řekne, každý večer sedni a napiš … ale když se celý den plahočíte, zastavujete se a hledáte to správné místo na fotografování, sedáte si, leháte a zase poposkakujete o kousek vedle, aby ten záběr byl doopravdy to "ono" - dá to zabrat....
  • Americká poušť II. – část 9. DEATH VALLEYAmerická poušť II. – část 9. DEATH VALLEY Vstáváme a jedeme směr Las Vegas. Zajímavý pocit, projíždíme kolem Hoover Dam, přehrady, kterou jsem viděl před rokem a také projíždíme Las Vegas – poznávám hotel, El Cortez, kde jsem začal, při minulé cestě, psát tyto reportáže. Ach ten sentiment …. To, že jsme se přiblížili k Death Valley jsme...
  • Americká poušť I. – část 6. ZA POLOVINOU CESTYAmerická poušť I. – část 6. ZA POLOVINOU CESTY Ráno se mi pokoušel poradit manažer hotelu. Otevřel svůj počítač s W98 a snažil se mne přesvědčit, že mám změnit nastavení ve vlastnostech OUTLOOKu tak, abych je měl stejné, jako je má on. Nedal jsem se… raději. Na kabel s Garminem poradil místní obchůdek… zavřeno s informací, budete-li něco potř...
  • Americká poušť I. – část 4. OFF ROADAmerická poušť I. – část 4. OFF ROAD Ráno jako ze žurnálu. Ukecal jsem Petra na internet - tedy kousek zpět k Bryce Canyonu. Byl tam zdarma ve foyer hotelu. Skvělá snídaně bufetového typu za 19 USD pro oba doplnila příjemné ráno. Trochu jej zkazila informace od pumpařky, která Petrovi při jeho studování mapy naší dnešní cesty tvrdil...